Reklama
 
Blog | Tomáš Kolský

Demokratická strana kráčí ve stopách české Strany zelených

Dva měsíce před prezidentskými volbami se v Demokratické straně měla konat diskuze o programu. Místo toho byl program bez diskuze přijat. Diskuse o demokratickém programu se přelila mezi republikány.

Jaký je postoj české Strany zelených k Izraeli a k Bohu? O těchto věcech spolu zelení nejpozději od dob Bursíkových nemluví. Před osudnými volbami do Evropského parlamentu, tváří v tvář konkurenci ze strany Jany Hybáškové lovící voliče v podobně kritické nice jako Strana zelených, bez jakékoli vnitřní diskuze, uveřejnil představitel Strany zelených Šádí Shanaáh dokument, který se vymezoval vůči Izraeli a pokoušel se dostat českou Stranu zelených do latě s evropskými zelenými stranami, které Izrael prostě nesnášejí a vyjadřují se k němu v zásadě pouze kriticky, aniž by jakkoli komentovali stav lidských práv na územích Palestinské autonomie, kde si za evropské peníze Palestinci ubližují především navzájem.

 

Ta diskuze, která dosud neproběhla, se určitě někdy někde povede. Potřeba zdravého životního prostředí i potřeba zachovat nerozdělený Jeruzalém jsou potřeby skutečné a těžko mohou být v nějakém neodstranitelném rozporu.

Reklama

 

Výsledek voleb do Evropského parlamentu byl ovšem pro Stranu zelených zdrcující – její voliči se rozutekli ke konkurenčním straničkám. Z následné krize se Strana zelených dosud nevypotácela a dokonce ji ani nezačala řešit. Onen kritický bod její zahraniční politiky, totiž postoj k Židům ve Svaté zemi, dosud nebyl prodiskutován, a identita Strany zelených zůstala v tomto bodě podobně neforemná jako před volbami do Evropského parlamentu.

 

Něco podobného se nyní odehrává v Demokratické straně na druhé straně Atlantiku, i když poněkud profesionálněji. Demokratická strana kráčí ve stopách české Strany zelených, snad jen obráceně a k nějaké diskusi se doufejme v dohledné době dohrabe. Demokratům (zřejmě určitě asi omylem) vypadly z programu zmínky o Bohu a o Jeruzalémě jako hlavním městě Izraele. Když byl program zveřejněn, někdo si ho přečetl a těch nepodstatných změn si všiml. Následně o tom programu proběhla diskuse. Nikoli ovšem mezi demokraty, ti se té věci spíš lekli, ale kupodivu mezi republikány. Vysoce postavení demokraté se kupodivu velmi rychle shodli, že Bůh a Jeruzalém jako hlavní město Izraele se musí do programu vrátit. A diskuse nebyla potřeba, nekonala se, stejně jako se nekonala kdysi ve Straně zelených (byť tam byl výsledek přesně opačný). Program byl prostě schválen dvoutřetinovou většinou a pokud si někdo všiml nějakých sporů mezi demokraty, pak určitě musí být republikán. Žádné další možnosti se tu nepřipouštějí.