Bude-li dohoda schválena, Izrael se zaváže k tříměsíčnímu zmrazení židovské výstavby v Judsku a Samaří, zatímco USA poskytnou dvacet bitevních letadel F-35 a podporu v OSN.
Zmrazení se nebude týkat Jeruzaléma. Americká administrativa se v navržené dohodě zavazuje, že nebude požadovat po skončení tříměsíčního zmrazení, aby zmrazení dále pokračovalo. Pokud zmrazení bude schváleno izraelským kabinetem, měla by být zmrazena veškerá (i již započatá) výstavba retroaktivně k 26. září. Započaté stavby by pak měly být zakonzervovány na tři měsíce.
Americká administrativa nemá na tuto dohodu schválený rozpočet (jde přibližně o 2,75 miliardy dolarů), bude tedy muset o tyto prostředky požádat zákonodárce. Z tohoto důvodu zřejmě CNN mluví o nákupu bitevníků, zatímco FOXNEWS o jejich přenechání.
Izrael nedávno dvacet letadel F-35 zakoupil. Zda potřebuje dalších dvacet, není veřejná informace. Z dostupných informací ale lze usuzovat, že druhá letka nepřinese zásadní změnu obranyschopnosti. V tomto smyslu se pro a7 vyjádřili drúzský poslanec Ajúb Kara (náměstek ministra pro Galilej a Negev v Netanjahuově vládě) a také poslanec Danny Danon, oba za Likud.
Pokud jde o Netanjahuovu koalici, proti dalšímu zmrazení se výrazně postavila sekulární strana Jisrael Beitejnu. Náboženská strana Šas je ochotna se zdržet hlasování, pokud budou závazky americké administrativy předány písemně. Osadnická strana Habajit hajehudi je zatím nejednotná. S největší opozicí se Netanjahu potýká ve vlastní straně Likud. Celkově se očekává, že obnovení zmrazení projde v kabinetu o jeden hlas.
Palestinci se shodují, že nepřijmou zmrazení, pokud se nebude týkat Jeruzaléma.
Palestinský premiér Salám Fajjád sdělil londýnskému listu Aššarq Al-Awsat, že zejména bezpečnostní závazky, které se USA zavázaly poskytnout Izraeli výměnou za zmrazení, jsou mnohem nebezpečnější než současná výstavba v osadách.
Palestinský vyjednavač Nabíl Ša’ath řekl, že nechápe zmrazení, které bude trvat jen tři měsíce, protože neví, co se bude dít po jeho skončení.
Nejnovější krok americké administrativy zapadá mezi návrhy dříve publikované v arabských listech, které zněly podobně nepředvídatelně – šlo například o návrh, aby si Izrael pronajal údolí Jordánu od Palestinců na čtyři až sedm let. Tyto návrhy Izrael doposud odmítal s tím, že nechce na Západním břehu opakovat scénář, který se odehrává v Gaze a v jižním Libanonu.
Epilog 16. listopadu:
Nabídku Spojených států potvrdil ministr obrany Izraele Ehud Barak v rozhovoru pro armádní rádio.
Mezitím londýnský list Al-Quds Al-Arabí uvedl, že podle nejmenovaných palestinských zdrojů budou Palestinci žádat o odpovídající pobídky, včetně kompenzace palestinských uprchlíků. Chtějí také politické nasazení USA, které zaručí dohodu v otázce hranic ještě v průběhu zmrazení, ještě dříve, než budou dohodnuty bezpečnostní otázky.
A tak, když se novináři zeptali mluvčího Bílého domu na výše zmíněnou pobídku za 2,75 miliardy dolarů, odpověděl jim mluvčí: „Jsme přesvědčenými zastánci izraelské kvalitaivní převahy v regionu, ale dále to nebudu komentovat.“
Vzájemná dohoda se tím pádem může rozplynout v přímém přenosu ještě dříve, než přijde na svět.