Když se na mě obrátil Filip Šebek se žádostí o recenzi Filmu pět rozbitých kamer, rozhodně jsem z jeho návrhu nebyl nadšený. Ale film jsem shlédl a sepsal jsem o něm a o jeho prolhané anotaci článek, kde uvádím mnoho faktických nesrovnalostí týkajících se filmu samotného i anotace, kterou k němu publikoval Jeden svět.
Rozhodně mi tehdy nepřišlo na mysl, že by taková agitka, která ještě navíc na některých místech prostě lže, mohla získat cenu za nejlepší režii. Režie ve filmu totiž prakticky není. Film je sestříhaná halda syrového materiálu, v níž je těžké se vyznat i pro člověka, který události ve filmu popisované zná z ostatních zdrojů. Film navíc zcela ignoruje fakta i z těch zdrojů, které bezprostředně využil.
Dost jsem přemýšlel, jestli se k téhle ceně vyjádřit, ale nic jiného mi nezbývá.
Člověk v tísni se vydal směrem, kterým se před ním vydaly i jiné nevládky (například Amnesty international), totiž k takové definici lidských práv, která zcela záměrně vylučuje židovský národ, k definici, která preferuje teroristické organizace a odpor proti Izraeli a zatracuje demokratický stát Izrael a především jeho právo na obranu. Podle této neformální definice je třeba žádat dodržování lidských práv jen a pouze po státech, zatímco nestátní útvary a organizace (například Fatáh, Hamás a Hizballáh) mají imunitu a nikdo po nich skutečné dodržování lidských práv nežádá.
V době, kdy na Ašdod, Beer Ševu a Gederu dopadají rakety, se Jeden svět rozhodl ocenit protiizraelskou agitku, v níž není lidsky zobrazen ani jeden Žid, a to přesto, že autorovi téhle agitky Židé zachránili život. Ve filmu je tato záchrana života označena jako „kapka v moři násilí.“
Jeden svět? Možná, ale bez Židů
Městečko Bil’in dodnes stojí. Narozdíl od něj izraelské osady na Sinaji a v pásmu Gazy a v severním Samaří byly zbourány. Území bylo etnicky vyčištěno od Židů, a na místo osadníků přišli lidé, kteří Židy nenávidí. Právě z pásma Gazy jsou dnes odpalovány rakety na izraelská města a vesnice. O etnickém vyčištění těchto míst samozřejmě existují také lidskoprávní dokumenty. Ovšem z nějakého důvodu nejsou uváděny na evropských filmových festivalech a pochopitelně ani na Jednom světě.
Ten Jeden svět, jak si ho dnešní „lidskoprávní“ nevládky představují holt není pro Židy.