Reklama
 
Blog | Tomáš Kolský

Kerry napomáhá terorismu (a ani o tom neví)

Je jedna instituce na světě, před níž současní obyvatelé Bílého domu dokážou spoustu věcí utajit. Nemá se o tom mluvit, protože je to zlobí, nicméně shodou okolností je tou institucí právě Bílý dům.

Tak jsem se právě dozvěděl od pana mluvčího ministerstva zahraničních věcí Spojených států, že kritika pana ministra Kerryho je nepřijatelná. Kerry měl strašně náročný týden a udělal spoustu důležitých věcí.

Druhou nejnovější historkou z mírového procesu je rozhovor pana ministra s Mahmúdem Abbásem. Kerry údajně Abbásovi sdělil, že by mohl skončit jako Arafát. Kdyby Kerry poslouchal, co se děje v palestinských médiích, jako to dělám já, věděl by předem, jak tomu Abbás bude rozumět. Palestinská média, jak se bylo lze dočíst i na Novinkách, tvrdí, že Arafat byl zavražděn. V palestinském diskursu tedy nebyla Kerryho slova ničím menším než výhrůžkou smrtí. Pokud by se Kerryho slova naplnila tak, jak se to v místním diskursu běžně chápe, Abbás by se stal mučedníkem.

Člen ústřední rady vládního hnutí Fatáh Džamál Muhejsen řekl, že pokud je tato zpráva pravdivá: „Znamená to, že Izrael zabil Arafata se svolením administrativy Spojených států.“ Kerry si podle něj v takovém případě zadělává na žalobu před Mezinárodním trestním soudem v Hágu.

Reklama

Perly pana ministra se tím ale zdaleka nevyčerpaly.

Úplně nejnovější historkou je totiž Kerryho mnichovské varování, které ovšem znělo spíše jako výhrůžka: „Dnes je status quo s absoltní jistotou, slibuji vám to na sto procent, neudržitelný. Vidíte, Izrael čelí čím dál tím více delegitimizační kampani, která se zvýšila. Lidé jsou vůči tomu velmi citliví, mluví se o bojkotech a dalších věcech. Budeme na tom s tím vším lépe?“

Proti takové řeči ministra zahraničí Spojených států by se musela ostře ohradit úplně jakákoli země, nejen Izrael, který čelí bojkotům od svého založení. Lidem, kteří Kerryho znají, a už ho párkrát viděli, jak leze z deště pod okap a z bláta do louže, je jasné, že nechtěl vyvolat dojem podpory protiizraelských kampaní všeho druhu, jenže to je všchno málo platné.

Pan ministr zkrátka jednou něco řekl, řekl to nota bene v Mnichově, což je město proslulé jak olympiádami tak mírovými konferencemi, a ať se ta slova snažíme nahlédnout v sebelepším světle, jsou nevyhnutelně také součástí toho dialogu o bojkotech, o němž mluví. Přestože Kerry asi nechtěl vyzývat k bojkotu Izraele, je zcela jasné, že jeho formulaci velmi mnoho lidí jako výzvu k bojkotu pochopí.

Za normálních okolností by Kerry jako zkušený politik svá slova vysvětlil a nestalo by se nic zásadního.

Jenže Kerry se už pěkných pár pátků jako zkušený politik nechová. Kritika jeho slov, kterou Izrael musel zveřejnit stejně jako by to udělala jakákoli jiná země, kdyby o ní Kerry takto mluvil, Kerryho urazila. Nejen, že svá slova v klidu nevysvětlil. Neřekl onu proslulou obamovskou větu: Já to tak nemyslel. Kerry se navíc dětinsky urazil.

S uraženým člověkem, jak je všeobecně známo, nejde komunikovat. Kerry je nyní ve své bublině a donekonečna opakuje skrze své mluvčí, že izraelská reakce na jeho obětavé úsilí nebyla fér.

Takže si to shrňme. Kerry dotlačil Izrael k propuštění desítek odsouzených teroristů za přímá mírová jednání, která se ale prakticky vůbec nekonala. Naopak vzrostl počet teroristických útoků a i nadále probíhá podněcování k nenávisti jak ve sdělovacích prostředcích, které Kerry neposlouchá, tak ve školách palestinské samosprávy, které Kerryho nezajímají. Za výuku k nenávisti Kerry palestinskou samosprávu veřejně nijak nekritizuje, protože o ní nejspíš ani neví. Kerry nyní chce po Izraeli území, ale vůbec nic za to nenabízí, snad jen nějaké ty rakety na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. O míru nemůže být ani řeči, a tak pan ministr hovoří o bojkotech. Je úplně jasné, že se tu opakuje scénář, který už známe například z Gazy, pokud by se někomu náhodou nezdály dřívější příměry. A v téhle chvíli pan ministr nechce nic menšího, než aby nebyl kritizován.

Ať už je to diletantismus nebo záměr, drsná kritika je to jediné, co si Kerry zaslouží. Přestože se možná snažil, neudělal pro mír prakticky vůbec nic, nejde si nevšimnout, že veškeré jeho úsilí hraje do karet teroristickým hnutím, už dlouho jsem neviděl člověka, který by tak málo věděl o tom, co dělá.

Mimochodem, předevčírem nám tu arabský instalatér zařídil bojler. Docela by mě zajímalo, jak by si takovou instalaci bojleru představoval John Kerry s tím jeho slavným mírovým plánem. Jen si nějak nejsem jistý, že by si ji vůbec představoval.