Jak si rozumbradismus Mezinárodního červeného kříže vysvětlit? Co se jim to stalo, že museli vymyslet zbrusu nový symbol, kterému říkají, podržte se, Čevený krystal?
Dvě respektované organizace – butrus butrus mezinárodní Mezinárodní červený kříž a izraleská národní Červená hvězda Davidova – vedly přístupová jednání, při nichž se ukázalo, že Červená hvězda Davidova při nejlepší dostupné dobré vůli nemůže se státi mezinárodně uznaným symbolem. A tak byl vymyšlen Červený krystal, který má být univerzálním symbolem pro všechny. V praxi ho ovšem nepoužívají ani Japonci, a tak ho budou zřejmě užívat jen Židé, protože v rámci mezinárodního společenství nemají povolen symbol svůj. Mnohé arabské státy pochopitelně hlasovaly i proti Červenému krystalu, takže jeho ochranná funkce v rámci mezinárodního práva je více než pochybná.
Dalo se to všechno předpokládat? Možná. Museli bychom ovšem vzít v úvahu okolnosti jistého biblického proroctví, jednoho z úhelných kamenů současného mezinárodního společenství.
Prorok Bileám byl svého času vyzván monarchou Bálakem, aby proklel Izrael, a při té příležitosti měl tu čest pronésti následující slova: „Jak bych mohl zlořečit, komu Bůh nezlořečí? A proč bych choval hněv vůči tomu, na koho se Hospodin nehněvá? Když s vrchu skal jej vidím, a s kopců na něj shlížím, vždyť ten lid žije sám a k jiným národům se nepočítá.“
Kdyby tohle znali vyjednavači Červeného kosočtverce, možná by byli schopni vyrobit nějakou méně kontraverzní a méně ambiciózní dohodu, která by ovšem alespoň trochu odrážela realitu. To s čím zápasili ve své organizaci není nějaký technický detail, ale otázka identity lidského společenství. Výsledná dohoda je hanebná, protože kodifikuje nenávist, ale zároveň, jako již tolikrát v dějinách, nenávist zastírá.
Mimochodem, děje se to ze stejných důvodů, kvůli nimž Mezinárodní červený kříž nechtěl vidět koncentrační tábory. Ukazuje se, že tato organizace není schopná těžit zkušenosti ani ze své vlastní historie. Teď na to má konečně štempl:
◊