Vážený pane generální řediteli Kishore Rao,
dovolte mi, abych obrátil Vaši ctěnou pozornost k utlačovaným národům evropským, které ještě nedostaly to privilegium stát se členy Vaší navýsost důležité a vážené kulturní organisace. Jde mi především o národ baskický, dále o lužické Srby, o Rusíny, ale jistě se najdou i další národy, po nichž Vaše organisace dosud ani neštěkla.
Chápu, že je těžké přijmout národy, které neodpalují rakety na vlastní i cizí města, na školní autobus, či na mateřskou školku. Je těžké přijmout národy, které nepopravují domnělé zrádce jen tak na ulici pár kroků od vládních budov, nepořádají hony na jinověrce a zdržují se i dalších kulturních aktivit, jako například podněcování nenávisti u dětí, které Vaše organizace tolik oceňuje.
Nicméně, dovoluji si apelovat na Vaši schopnost porozumět i méně temperamentní kultuře evropské, které se, alespoň prozatím, výše uvedené aktivity hnusí. Pokuste se mít pro dosud nepřijaté evropské národy pochopení, a přijměte je i přesto, že pro své sebeurčení nepoužily Vámi upřednostňované prostředky.
S přátelským pozdravem
Tomáš Kolský